Představení a recenze knihy - Zeptejte se pilota (Patrick Smith) + soutěž

2. prosince 2017 v 15:00 | Pear |  Rozličné jiné věci
Čtení, psaní, počítání - tři základní věci, které by měl v určité míře ovládat každý člověk. Zároveň jde ovšem i o mou odpověď, pokud se někdo zeptá na mé zájmy. Tedy ruku na srdce až na to počítání…
Jaká jsem spisovatelka, posoudit nedokážu a ani nechci, takže to nechám na každém z Vás, ale pokud nějakou věc vím, tak to tu, že jsem přímo úděsný knihomol. Mám tak obrovskou sbírku knížek, že pomalu a jistě začínám sekundovat malým městským knihovnám…
Svou sbírku pochopitelně neustále rozšiřuji a to o knihy všech možných žánrů. A právě o jednom z mých posledních úlovků je i tento článek.


Upřímně přiznávám, že mě značně fascinuje letecký průmysl a vše kolem něj, proto aktuálně docela dost oceňuji bydlení v pražských Dejvicích, neboť mi nad hlavou neustále létají letadla a já se tak cítím jako v jedné velké cukrárně…
Každopádně se asi ptáte, co to má společného s onou zmíněnou knihou, že? Odpověď je velmi jednoduchá a asi na ni už někdo z Vás i přišel. Ano, dnes se podíváme na knihu, která dokázala propojit obě dvě mé výše zmíněné vášně aneb na dílo s názvem "Zeptejte se pilota" od Patricka Smitha. Než se ale dostaneme k samotné knize, tak si myslím, že je třeba udělat malou odbočku na téma "Jak se Hruška ke knize vůbec dostala".
Jakožto správný knihomol mám na svém facebookovém účtu odběry na stránkách všech možných knihkupectví a samozřejmě také nakladatelství. Právě mezi ně patří i Grada Publishing, které jsem vždy měla z nějakého důvodu spojené zásadně s lékařskou literaturou (maminka ale vůbec není stomatolog - ironie), jejich repertoár je ale samozřejmě daleko širší a rozhodně zajímavý.
A právě Facebook mě na knihu poprvé upozornil, když mi do novinek zařadil i příspěvek ze stránky Grady, kde bylo dílo propagováno. Jakmile můj pohled padl na obálku a název, bylo jednoznačně rozhodnuto, že tato kniha rozšíří nejen mou knihovnu, ale se stoprocentní jistotou i řadu mých knižních srdcovek.
Při první příležitosti jsem tedy utíkala do knihkupectví a knihu si pořídila. Ač mi na poličce leží mnoho knih k přečtení a některé tam leží třeba už přes půl roku, rozhodla jsem se, že pilot přeletí na první místo, protože jsem se nemohla jednoduše dočkat, až se začtu.
Po několika stranách mě Patrick Smith dokázal uhranout natolik, že jsem se rozhodla nejen Vám knihu představit, ale také tak trochu zrecenzovat. Tak tedy jdeme na to…

1. Autor
Jak jsem již zmínila, autorem knihy je Patrick Smith, který se začal aktivně o letectví zajímat již ve svých čtrnácti letech, kdy začal navštěvovat kurzy leteckého výcviku. Jeho první práce v letecké společnosti přišla v roce 1990, kdy získal pozici druhého pilota patnáctimístných turbovrtulových letadel. Od té doby pilotoval nejen osobní letadla na vnitrostátních a mezinárodních linkách, ale i letadla nákladní.
V průběhu let 2002 až 2012 měl svou vlastní rubriku v internetovém magazínu Salon.com, která nesla název "Ask the pilot". Stejný název má i jeho vlastní stránka (www.askthepilot.com). Díky ní se objevil ve více jak třech stech rozhlasových či televizních pořadech, kdy za zmínku jistě stojí televize BBC nebo CNN.
To vše vedlo v roce 2004 k vydání jeho vlastní knihy Ask the Pilot: Everything You Need To Know about Air Travel, kterou se později rozhodl přepracovat a doplnit, z čehož nakonec tak trochu sešlo, protože vznikla kniha skoro naprosto nová. Sám autor uvádí, že přibližně sedmdesát procent knihy tvoří zcela nový materiál.
Ona kniha vyšla poprvé v roce 2013 a k nám se dostala o čtyři roky později, protože kdo si počká, ten se dočká…

2. Koncept a vzhled knihy
Dle názvu se zřejmě dá vydedukovat, jak je celá kniha pojata. Ano, jedná se o odpovědi na různé a hlavně ty nejčastější otázky ohledně letecké dopravy. Přeci jen i samotný podtitul "Vše, co jste kdy chtěli vědět o letecké dopravě a cestování letadlem" říká naprosto vše.
Obálka je řešena dle mého velmi nápaditě a poutavě, protože je Vám hned jasné, o jakém tématu asi tak kniha je. Osobně se mi její české řešení líbí víc než to originální.


3. Obsah
Kniha je rozdělena do sedmi hlavních kapitol, které si společně "letmo" projdeme, ale určitě nesmíme vynechat ani začátek knihy.
A) "Nultá kapitola"
Obsahuje informace o autorovi, krátké útržky "recenzí", poznámky autora a jeho poděkování, ale hlavně i samotný úvod knihy označený jakožto malířský štětec.
V něm se mi asi nejvíc líbí hned začátek, kdy autor jednoduše shrnuje, proč tuto knihu vlastně napsal. A je to velmi prosté proč. Protože vše, co si myslíte, že víte o létání, je špatně…
Za zmínku jistě stojí i pozastavení se nad tím, že dříve byla letecká doprava luxusní záležitostí a byla tak také brána. Samotná cesta letadlem byla pro lidi dříve svátkem, zatímco v dnešní době patří letadla mezi všední věci, které je nutné přetrpět kvůli přepravě z bodu A do bodu B.
Samozřejmě i tento názor má svá jistá ale, na která sám autor upozorňuje (ano, už člověk nelétá jen s pár lidmi na palubě a číšníci ve smokingu mu neservírují pětichodové menu).
V souhrnu s jeho názorem souhlasím, stejně tak jako s tím, že i přes všechny ty současné "horší" věci si člověk může cestu užít. Aspoň to totiž zažívám během cest já sama, letadlo je pro mě součástí dovolené a vždy se na něj svým způsobem neskutečně těším…

B) Kapitola 1 aneb Pravda o letadlech (Jak fungují křídla a proč se rychlost udává v uzlech)
Jak už název a podtitul prozrazuje, první kapitola zaštiťuje převážně otázky týkající se letadla. Můžeme se tak dozvědět, jak se takový obr dokáže udržet ve vzduchu, kolik stojí peněz, kolik váží nebo jak fungují určité jeho součásti.
Upřímně přiznávám, že ač autor, jak sám zmiňuje, píše pro lidi a ne pro odborníky, tak se mi chvílemi tato část četla kapku obtížněji díky všem těm fyzikálním zákonům (doteď si pamatuji, jak jsem zajásala, když jsem si vzpomněla, že něco takového jako je Bernoulliho rovnice jsme ve fyzice brali). Na druhou stranu má člověk alespoň pocit, že je vše opravdu zaštítěno vědou a nemůže se tak nic stát. A pan Smith se to snaží často i dost zjednodušit aneb jak vzlétnout s Toyotou…
V každé kapitole bych mimo jiné ráda vypíchla i nějakou tu věc, která mě jakýmkoli způsobem zaujala. Tady se konkrétně jedná o otázku označenou jakožto 1/5 - "Mnoho letadel má na koncích křídel malé špičky zahnuté nahoru. K čemu slouží?"
O existenci wingletů (právě tak se ony špičky nazývají) jsem samozřejmě věděla, ale nikdy jsem se moc nezabývala jejich přesnou funkcí. Tak teď už jsem zdárně poučena. A pokud chcete vědět i Vy k čemu slouží, tak strýček Google sice může poradit, ale radši bych zůstala u té knihy…
Kromě otázek můžete v každé kapitole nalézt i krátký text na určité téma. V první kapitole se konkrétně autor zaměřuje na letadla v umění, hudbě a filmu.

C) Kapitola 2 aneb Zdroje nepříjemných pocitů (Turbulence, střih větru, počasí a obavy)
Než se dostaneme přímo k otázkám, ráda bych zmínila tři sloupky, které jsou tentokrát na téma "Sladké snění na pláži v Revere: vzpomínky na rodné město", "Co je to za letadlo? Představení letecké flotily pro začátečníky" a "Vrcholné umění: historie, mediální humbuk a největší letadla na světě".
Právě v posledním zmíněném textu autor získal mé ještě větší sympatie, aby je následně o několik řádků později zase tak trochu ztratil. Jak už název vypovídá, autor se v tomto textu zaměřuje mimo jiné i na největší letadla světa, kam se jednoznačně řadí Boeing 747 a Airbus A380. Z textu přímo prýští autorova láska k prvnímu zmíněnému, kterou s ním naprosto sdílím. Boeing 747 je jednoduše ikona…
Na druhou stranu jsem se v posledních letech přímo zamilovala do A380, takže když ji Patrick Smith označil jakožto vrchol estetické ignorance a zároveň jako nafouklou běluhu, píchlo mě u srdce a má jediná slova byla "Hochu, tak to jsi přehnal, máme problém." Ale asi si to prostě moc beru, běluhy totiž jednoduše drží pospolu… (celý odstavec je samozřejmě ironicky laděn)
Kapitola dvě se dle mého názoru dá jinak považovat za kapitolu zcela stěžejní, protože díky ní získáte odpovědi na ty nejpalčivější a zároveň ty nejčastěji kladené otázky. Však si doložme na příkladu některých otázek - "Blesky: fakta a mýty", "Když se kov střetně s peřím", "Pravda o vodě v toaletách", "Mohou letadla doplachtit na přistání?",…
Osobně za dvě nejpodstatnější otázky beru ty tykající se turbulencí. Víte, je to sice zvláštní, ale místo toho, aby ze mě za těch patnáct let létání strach z turbulencí opadl, tak se naopak daleko více nakupil, což se projevuje nejrůznějšími způsoby a to od zastavení přívodu krve do ruky nějaké nebohé oběti (nejčastěji člen rodiny) přes drcení stoliček až po skorourvání opěrky sedadla. To vše za doprovodu modliteb, hlasitých výkřiků "Jsem mladá, nechci umřít!" probíhajících v mém mozku a občas, při dlouhých a silných turbulencích, i slz…
Proto jsem odpovědi ohledně turbulencí přímo "žrala" a musím uznat, že mě značně uklidnily. Teď už vím, že ty pády o desítky metrů jsou ve skutečnosti "pády" naprosto minimální a pokud zacituji přímo Patricka Smitha tak: "Když byla situace nejhorší a až do kokpitu jsme slyšeli řinčení padajících talířů, vzpomněl jsem si na e-mail od jednoho čtenáře. Ptal se mě, k jak velké změně výšky dochází v podobných situacích. O kolik stop či metrů se ve skutečnosti letadlo propadne, vystoupá nebo vychýlí do stran? Pozorně jsem sledoval výškoměr. A viděl jsem, že vychýlení v žádném směru nepřesáhlo čtyřicet stop (dvanáct metrů). Po většinu času to bylo deset, maximálně dvacet stop (tři, maximálně šest metrů). Změna kurzu - tedy směru, kam mířila špička letadla - byla neznatelná."

D) Kapitola 3 aneb Co letí nahoru… (Vzlety, přistání a všechny záhady mezi tím)
Kapitola opět začíná dvěma sloupky a to konkrétně "Co se to stalo s letišti?" a "Patnáct věcí, které by neměly chybět na žádném terminálu". Zvláště druhý jmenovaný mě dost zaujal a dost s názorem autora souhlasím. Přeci jen by to chtělo více normálních obchodů, rychlou a levnou dopravu do centra (četla jsem, že snad do konce roku by měl mít dopravní podnik Prahy zpracovanou studii na téma, co by obnášelo prodloužení trasy A na letiště - tak se za pár let možná i dočkáme) nebo i lepší výhled na letadla, aspoň tedy za mou bláznivou osobu, ale jak říká pan Smith - "Sledování letadel je příjemně relaxační a dokonce i trochu vzrušující kratochvíle, a to ani nemusíte být nadšeným fanouškem letectví."
Otázky se tentokrát zaměřují na celý proces letu, takže se můžete například dozvědět informace o předletové přípravě, co se stane, když selže motor při vzletu nebo proč některý pilot s letadlem při přistání třískne a jiný ne (opravdu to není o zručnosti).
Mě samotnou zaujaly odpovědi na téma "Základy řízení letového provozu: jak piloti komunikují během letu" nebo jak se číslují dráhy a nesmím ani opomenout vysvětlení občas záhadných kódů letišť (příkladem buď - FUK, DAM, HEL).

E) Kapitola 4 aneb Létání jako zdroj obživy (Radosti a strasti života ve vzduchu)
Ve čtvrté kapitole se autor zaměřuje na samotné povolání pilota a tak se můžeme dozvědět spoustu "zákulisních" zajímavostí a informací. Mezi ty, které bych jednoznačně vypíchla, kupříkladu patří ono ošemetné a diskutované téma používání autopilota nebo to, jak piloti získávají harmonogramy svých letů (otázka "Jakou trasu létáte?" je pro většinu pilotů zábavná) a také třeba to, jak se člověk vůbec pilotem může stát.
V kapitole opět nacházíme dva bonusové sloupky, kdy první je o ubytování pilotů (resp. posádky) - "Ubytování: na cestách s Patrickem Smithem" a ten druhý "Pravé sedadlo: vrtule, polyester a další vzpomínky" zachycuje historky z počátku letecké kariéry autora.

F) Kapitola 5 aneb Na cestě (Život v kabině)
Kapitolu pátou řadím mezi kapitoly zajímavější. Tentokrát nás Patrick Smith vezme přímo do letadla a objasní nám opět často kladené otázky ohledně vzduchu v kabině, o pokynech před vzletem/přistáním, ale i během letu nebo o otevírání dveří za letu.
Já sama jsem nejvíce ocenila odpověď na tuto otázku (mírně zkrácena): "V airbusech běžně slýchávám hlasité vrčení, které vychází z podlahy během pojíždění nebo u stojánky. Někdy je to spíš vysoký pištivý tón a jindy zvuk zní jako štěkání hodně rozzlobeného psa. Co se tam dole děje?"
Tenhle zvuk stál mé mozkové buňky už nejedno přemýšlení, ale nikdy jsem se nedostala k tomu, abych si našla odpověď. Tak teď už to vím a nepovím.
Otázky opět doprovázejí sloupky na téma "Severní zeměpisná šířka: strach a noční můry nad severním Atlantikem" a "Výhled z okna: nezapomenutelné pohledy z výšky"

G) Kapitola 6 aneb Co vzlétnout nahoru… musí klesnout dolů (Katastrofy, incidenty a pomýlené úlety)
Z této kapitoly mám trochu rozpačité pocity, protože jsem díky první otázce "Strach a rozum: povzbuzení pro nervózní cestující" čekala, že celá bude laděna do takového uklidňujících tónu. Tak upřímně moc není, sice se dozvíte, že šance, že se stanete účastníky nehody se smrtelnými následky, byla v letech 2008-2012 jedna ku pětačtyřiceti milionům, ale výčet teroristických útoků a leteckých nehod na druhou stranu člověka moc neuklidní (obsahy doprovodných sloupků).
Pokud se tak nějaká něžná duše rozhodne tuto knihu číst, radím možná radši tuto část přeskočit, protože ne každému to může být úplně příjemné.

H) Kapitola 7 aneb Aerolinky, které milujeme i nenávidíme (Jin a jang identity leteckých společností)
A máme tu poslední kapitolu, kterou opět doprovázejí dva texty. V nich se autor zaměřuje na loga a barevná provedení letadel a také na nejrůznější názvy společností a jejich reklamní slogany.
V otázkách se máme šanci dozvědět něco o největších leteckých společnostech, nejdelších letech nebo o logice nočních letů.
Mě samotnou zaujaly otázky týkající se vzniku čísla letů, protože se z nich dá vyčíst víc, než si myslíte. Za zajímavou považuji i otázku poetiky v pojmenovávání letadel, protože si nedokážu vybavit, zda jsem nějakým pojmenovaným strojem vůbec letěla.

4. Závěr a osobní zhodnocení
Jakožto letecký nadšenec jsem na knihu tohoto typu čekala dlouho a jsem ráda, že jsem měla šanci se dočkat. Knihu jednoznačně doporučuji, protože dle mého zaujme každého, kdo kdy projevil nějaký ten alespoň minimální zájem o letecký průmysl.
Rozhodně bych knihu doporučila i těm, kteří mají třeba doposud strach z létání, neboť se v celém tomto souboru máte šanci dozvědět spoustu informací o různých mechanismech a činnostech, jejichž vysvětlení od jednoho z těch nejpovolanějších Vás jistě uklidní.
Kniha sice má pár méně zajímavých částí, ale ty se dají buďto jednoduše přeskočit nebo se jimi můžete prokousat, protože i když Vás nenadchnou, rozhodně Vám něco dají…

9,5 hruštičky z 10

Na úplný závěr bych velmi ráda poděkovala za spolupráci nakladatelství Grada Publishing.
Po prvotní myšlence sepsání recenze jsem se na ně obrátila s žádostí o povolení použít citace z knihy či případně text doprovodit fotografiemi knihy. Mimo jiné jsem se i nesměle zeptala, zda by mi nevěnovali výtisk do soutěže...
Za pár dní přišla velmi milá a hlavně kladná odpověď, které jsem přímo nemohla uvěřit a o to víc mě těší, že tak teď můžu vyhlásit soutěž o jeden výtisk této knihy. :)

Soutěž trvá od vydání tohoto článku do 8.12.2017 15:00

Pro účast v soutěži stačí vyplnit dotazník na této adrese.


Chcete si koupit knihu rovnou? Tak to můžete využít tyto odkazy. ;)




↓↓↓

Děkuji za přečtení. :)
Navštivte mou FB stránku či Instagram.Mrkající



 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Zaujala Vás kniha?

Ano
Ne

Komentáře

1 nudistka nudistka | Web | 2. prosince 2017 v 22:17 | Reagovat

Také miluju knihy ;-) Co letí nahoru, letí i dolů.

2 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. prosince 2017 v 22:33 | Reagovat

Pěkná recenze.
Ale tohle není můj šálek čaje.

3 Pear Pear | E-mail | Web | 2. prosince 2017 v 22:38 | Reagovat

[1]: :D :)

[2]: Děkuji za pochvalu a chápu. ;) A jsem ráda, že vidím někoho používat šálek čaje a ne kávy, sama to tak používám a lidi se nad tím podivují. :D

4 Leník Leník | Web | 3. prosince 2017 v 19:46 | Reagovat

To hodnocení s hruštičkami je bombové :D :D :D.
Já také strašně ráda čtu :).
Knížka je velmi zajímavá, já nikdy neletěla, takže by mě nějaké odpovědi určitě hodně zajímaly.
Dotazník jsem vyplnila :-).
Také si myslím, že český obal na knize je lepší, než ten originální.
Měj se moc hezky, Leník

5 Pear Pear | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 21:44 | Reagovat

[4]: Jsem moc ráda, že má blog čtenáře na které se mohu spolehnout, že je uvidím skoro pod každým článkem. :) Takže tím chci říct, že jsem se těšila, co napíšeš. :)
Hruštičky jsem nemohla vynechat. :D Tak to máme společnou zálibu. :) Za účast moc děkuji! :) Zatím je minimum účastníků, tak se třeba poštěstí. ;)
Taky se měj krásně. ;)

6 Leník Leník | Web | 5. prosince 2017 v 14:10 | Reagovat

[5]: Jéé, děkuji strašně moc! Velmi mě to potěšilo, že se těšíš na mé komentáře =).
PS: Ještě jsem zapomněla připsat, že Bernoulliho rovnici se zrovna učíme ve fyzice :D :D :D

7 Jana Jana | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 18:26 | Reagovat

Abych všechny tvoje články četla 4x!!!! Dorozumívání "sprostý mi slovy" - 😂😂😂😂. Sledování letadel mám také ráda  ... turbulence - hele i pitomý ch 12 metrů mne děsí k smrti... obálka - ta česká je taková levná ... jakože to je i pro hloupé lidi. Nevím jak to nazvat. Ale líbí se mi také mnohem více. Ta druhá je moc vědecká 😂
Jinak Gradu mám také spojenou s lékařstvím :) veterina a psychologie se nezapře :)

8 Pear Pear | E-mail | Web | 5. prosince 2017 v 20:24 | Reagovat

[6]: Není vůbec za co. :) Tak hodně štěstí ve fyzice. ;)

[7]: Však já vím, že to nemáš jednoduché, ale vím, že určitě čteš a komentář je pro mě o to vzácnější. A já se sice taky neozývám, ale také tvoje zážitky pročítám a držím palce.
Právě jak jsem měla šanci s Gradou komunikovat, tak jsem zjistila, že výběr obálky nebyl vůbec snadný, tak si říkám, že nakonec nezvolili zas tak špatně. Originál se mi taky zdá vědecký a že z toho člověk moc nepozná. :D
Tak tak. ;)

9 Steeve X Steeve X | Web | 15. prosince 2017 v 13:15 | Reagovat

No, tak já to mám ještě vymakanější, já bydlím na Veleslavíně :D

Letectví je pro spoustu lidí záhada, a možná ani tyhle zákulisní věci vědět nechtějí, protože by se pak museli bát lítat dvakrát tolik.

Letošní Vánoce mi taky ukázaly geniálnost knížek pod stromečkem. Pokud chce člověk vybrat něco hodně osobního a přitom to není nějakej pitomej hrnek s potiskem, kniha je super. Nikdy jich nemůžeš darovat příliš, abych tak řekl :D

Myslíš, že se letadla ČSA jmenujou podobně jako motoráky na dráze, Miluška, Jituška a tak? :D

10 Pear Pear | E-mail | Web | 15. prosince 2017 v 16:18 | Reagovat

[9]: Třeba příště. :D Nemáte tam nějakou vysokou poblíž? :D
Musím říct, že třeba u mě to fungovalo značně naopak, je lepší vědět o tom zákulisí, protože tak člověk ví, jak to zběžně funguje a ví, že je to nějak odůvodněné. :D
Tak to já se tedy přiznám, že knihy pod stromečkem nesnáším. :D Nevím, jsem knižně vybíravá, takže spíš si sama chci vybrat. Tak se bohužel stává, že se mi někdo třeba netrefé do vkusu nebo naopak sice trefí, ale pak ho předběhnu já. Třeba jako letos. Dárky jsme si poslední čtyři roky v rámci rodičů a mě nedávali, ale po událostech letošního roku jsme to trochu porušili a tak se stalo, že mě rodiče chtěli překvapit jednou knihou, jenže já si jí už stačila koupit, přečíst a zhodnotit, že nestojí za nic. :D
Tak možné je všechno, že jo. :D Otázkou je, jestli se to u nás ještě stále taky vede.

11 J.R. J.R. | Web | 15. prosince 2017 v 17:28 | Reagovat

[2]: Jsem na tom stejně ;-) .

12 Pear Pear | E-mail | Web | 15. prosince 2017 v 18:06 | Reagovat

[11]: Přesto ale děkuji za komentář. ;)

13 Zdíša Zdíša | E-mail | Web | 16. prosince 2017 v 9:51 | Reagovat

Zdravím,
tento článek mne vážně zaujal, akorát pochybuji, zda mi v tom předvánočním šílenství nějak pomůže :d, i když většinou nemám ponětí, co komu dát, tak tuto knihu bych si nejraději koupil pro sebe. Létání je zajímavá věc, jednu dobu jsem dokonce přemýšlel o kariéře pilota, ale bohužel to není zrovna nejdostupnější povolání (nehledě na finanční stránku věci), vzhledem k tomu, že jsem technik, první kapitola zní docela zajímavě, i když těžko říct, kolik nových věcí se člověk dozví. :)
Ale stejně, pěkný článek.

Zdíša

14 Pear Pear | E-mail | Web | 16. prosince 2017 v 10:04 | Reagovat

[13]: Zdravím. :)
Jsem ráda, že článek zaujal, ono upřímně jeho předvánoční načasování je spíše náhodné než úmyslné, dřív jsem to nestihla sepsat. Ale tak pro někoho to nakonec může být zajímavý tip a to nejen pro někoho, ale právě i pro sebe. :)
Tak pokud kniha zaujala, tak se třeba může ve Vaší knihovně objevit, myslím si, že je tam spousta i netechnických zajímavostí. Z těch technických je možné, že budete znát, přeci jen se autor snaží oslovit široké publikum a tak to není nijak přehnaně vysvětlováno.
Děkuji. ;)

15 Cinereo Cinereo | E-mail | Web | 16. prosince 2017 v 15:30 | Reagovat

Hodně bych se divila, kdyby se nejednalo o PR článek. Proč se na hlavní stránce sdílí PR článek? Vy, co to vybíráte - čekám na Vaše vyjádření se, protože to, co vy vybíráte mezi napsanými články od blogerů, to je nejenom dost nenápadité (bez urážky tohoto článku konkrétně), ale zároveň plivající na autory, kteří mají své články podle mého názoru skutečně zajímavé a dobré.
A necpala bych to sem, kdybyste, poroto, odpovídala na maily.

Ke článku samotnému:

Recenze je to pěkná, i když podle mě by nebylo nutné vypíchnout každou kapitolu, ale to je spíš věc vkusu. :) Rozhodně je zajímavé podívat se i trochu na zoubek autorovi samotnému, což by se podle mě mělo rozhodně objevovat častěji. :) (A omlouvám se, že tu kritiku na Blog píšu k tobě, není to nic proti tvé osobě, tomu co píšeš nebo stránkám, ale to snad nemusím vysvětlovat.)

16 Pear Pear | E-mail | Web | 16. prosince 2017 v 15:53 | Reagovat

[15]: Upřímně se nejedná o až vyložený PR článek. Celá recenze vznikla naprosto z mého popudu a zájmu knihu lidem přiblížit, proto jsem i nenapsala klasickou suchou recenzi, ale snažila se knihu nejen ohodnotit, ale i detailně představit a hlavně vypíchnout z každé kapitoly něco, co mě samotnou zaujalo nebo něco k čemu mám, co říct. Tedy článek nebyl napsán nikterak na objednávku, naopak. Šlo o můj popud a až následně jsem Gradu kontaktovala a to hlavně z důvodu, že jsem chtěla v článku použít fotky z knihy, ale nechtěla jsem porušit upozornění o nešíření části knihy. To, že se mi povedlo následně i získat kopii do soutěže, byla spíše šťastná náhoda a hlavně ochota.
Proto si nemyslím, že by se jednalo vyloženě o PR článek, ty si představuji jinak. Rozhodně bych do něj nedávala kus práce.
Ale samozřejmě názor respektuji, zase si myslím, že článek byl vybrán z toho důvodu, že se jedná o atypickou knihu, která se ne ke všem dostane a může tak někoho zaujmout. Samozřejmě na Blog.cz je spousta daleko lepších článků a blogerů než jsem já a je rozhodně z čeho vybírat. Ono upřímně celková propagace blogerů je na Blog.cz trošku slabá a ne každý je nalezen, protože ve výběru je jen malinkatý zlomeček.
Mrzí mě, že emaily zůstávají bez odpovědi a tak je nutné to psát zrovna sem, nevím, zda to bude mít nějaký účinek.
Případně za Báry fungovala nominace článků, takže určitě i to může člověk udělat, aby podpořil někoho s jeho článkem.
Za pochvalu recenze děkuji, každou kapitolu jsem vypíchla z důvodu výše.
Hezký víkend. ;)

17 Jana Jana | E-mail | Web | 17. prosince 2017 v 15:56 | Reagovat

[8]: tak jsem nakonec bříško ví koupila knížku o Top Gearu a starých dobrých časech. Túhel mu asi koupi přítelkyně. A já jsem ráda za každé srdíčko u fotky na Instagramu ❤😍

[15]: hehe, kdyby každý psal takové PR články,  tak bych je na titulcr klidně brala :)

18 Pear Pear | E-mail | Web | 17. prosince 2017 v 17:37 | Reagovat

[17]: Top Gear schvaluju, jsem taky fanoušek takže. :D A jsem ráda, že jsem tedy posloušila jako možná inspirace. :) Není vůbec za co. Je to maličkost. ;)
A děkuju za pochvalu a i podporu, dá se říct. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama