Rychlý výlet za krásami Prahy a jídla - první část

9. června 2018 v 15:00 | Pear |  Zápisky z různých koutů Země
NOVINKA - níže naleznete audioverzi článku
V sobotu dvanáctého května mě čekala má druhá a snad i poslední bakalářská imatrikulace, ale protože se konala až ve večerních hodinách, tak jsme se s rodiči rozhodli strávit společně den v Praze a navštívit máminu vysněnou pražskou památku (a ještě něco k tomu). A protože jste se mě mimo jiné v narozeninových dotaznících ptali, jaké byly a jsou mé cestovatelské "destinace" po ČR, tak jsem se rozhodla Vám i jen takto krátký výlet odprezentovat.

Říká se, že každý muslim by měl jednou za život vyrazit na pouť do Mekky a stejně tak si myslím, že by každý Čech měl alespoň jednou navštívit Pražský hrad. Já ho navštívila již několikrát (měla jsem i možnost zhlédnout zde představení v rámci Shakespearovských slavností), ale pár míst mi stále ještě i v jeho okolí unikalo a bohužel i díky přístupnosti uniká, ale mámina vysněná Kramářova vila mezi nimi díky této sobotě už není. Přístupnost Kramářovy vily je totiž omezená a pro letošní rok platí otevírací doba od 6. dubna do 27. října každou sobotu s výjimkami. Proto jsme využili mé soboty a ráno jsme kolem půl desáté vyrazili směr Praha. Vcelku jsme se obávali, že nás bude jisto jistě čekat dlouhá fronta návštěvníků, ale opak byl pravdou. Posléze mi došlo, že ve stejný den začínala i oficiální letní sezóna Pražského hradu, což bylo spojené s otevřením jinak nepřístupných prostor a také s různými zdarma vstupy, tudíž epicentrum návštěvnosti bylo tento den umístěno někde jinde a my z toho ideálně vytěžili maximum.
Návštěvy vily probíhají ve skupinkách po dvaceti lidech s průvodcem, které běží od devíti do šestnácti hodin každých patnáct minut a jsou zdarma. Před námi se zformovala pouze jedna jediná skupina, takže jsme si oněch patnáct minut počkali a hned při dalším vstupu na nás přišla řada. Před samotným vstupem nás ještě čekala bezpečnostní prohlídka, po které jsme byli uvítáni a mohli jsme se pomalu a jistě vrhnout na historii vily, ale i na život majitelů.
Na ten se ostatně podíváme i společně aneb kdo byl pan Karel Kramář (1860-1937)? Ve své době patřil k významným českým politikům, který byl za dob Rakouska-Uherska velkým podporovatelem myšlenky tzv. novoslovanství (neoslavismus - rovnost slovanských národů, všeslovanská hospodářská a kulturní spolupráce, …), což mělo později podíl na vzniku Slovanské ústavy, která ale na rozdíl od všech předchozích myšlenek už jaksi nepočítala s existencí Rakouska-Uherska a naopak plánovala slovanskou federaci. Říká se, že právě tato ústava možná způsobila větší angažovanost představitelů carského Ruska ve střední Evropě, neboť ji Kramář odeslal vládě do Petrohradu…

Vzhledem k "mírné" změně svých postojů se po vypuknutí první světové války začal Kramář angažovat v domácím odboji, což mu později vyneslo odsouzení na smrt za velezradu, které mu ale bylo později změněno na dvacet let vězení a ve finále byl amnestován, protože nový císař Karel I. nechtěl svou vládu začínat zrovna tresty, ostatně byl to od něj i politický tah, který měl usnadnit rozhovory s českými politiky.
Pan Kramář se posléze v podstatě stal národním mučedníkem, neboť kvůli své vlasti riskoval vlastní život, což mu zajistilo místo předsedy nejvyšší domácí politické instituce - Národního výboru. Tomu se tak stalo v červenci 1918 a po 28. říjnu 1918 dokonce stanul v čele nové československé vlády. Post prvního ministerského předsedy ČSR mu ale vydržel jen do 8. července 1919, kdy jeho vláda padla po obecních volbách. Později se už nikdy nestal členem vlády a zůstal pouze předsedou své strany.
I jeho osobní život jistě stojí za zmínku, protože ač byl považován za dobrého společníka ve společnosti, tak se dlouho stranil žen, což se ale zlomilo ve chvíli, kdy během své studijní cesty po Rusku v roce 1890 poprvé potkal Naděždu Nikolajevnu Abrikosovou (1862-1936). Byl tu ale jen malý nepatrný problém - byla vdaná a měla čtyři děti. I tak ale vznikl pevný vztah, který z počátku probíhal ve třech, ale po Naděždině gynekologické operaci (zprostředkoval ji sám Kramář) a následné rekonvalescenci v Alpách, odjížděl pan Abrikosov domů sám…

Samotné svatbě Karla a Naděždy, ale bránil fakt, že v pravoslavné církvi se mohlo dosáhnout rozvodu jen tehdy, když jeden z manželů poruší manželský slib. Navíc je dotyčný následně potrestán zákazem dalšího sňatku. Nezbývalo tak nic jiného než že si milenci počkali až si zhrzený pan Abrikosov najde milenku. Dočkali se a tak se mohli 17. září 1900 vzít. Svatba se odehrála v zámečku Gaspro na Krymu, v jehož blízkosti si posléze manželé vybudovali letní sídlo vilu Barbo, kde trávili každé parlamentní prázdniny až do bolševické revoluce, kdy jim byla vila zabavena.
A tím se dostáváme opět zpátky k jejich hlavnímu sídlu - Kramářově vile, která byla vybudována na pozemku XIX. bašty sv. Máří Magdalény, jež tvořila součást zrušeného městského opevnění a díky svému umístění poskytovala nádherné pohledy na Vltavu, Staré Město a Malou Stranu. Ostatně ony pohledy poskytuje dodnes a bývají označovány za ty vůbec nejkrásnější, což nalákalo i mou maminku…

Povolení ke stavbě vily ale pan Kramář dostal pod podmínkou, že bude budova pouze jednopatrová, aby nerušila letenské panorama. Nakonec se ale tato podmínka krásně a fikaně obešla, neboť zvýšené přízemí nemůžete považovat za samostatné patro a stejně tak i půdu. Proto má vila rozlohu 700 metrů čtverečních a můžete v ní najít 56 místností. Výstavba trvala pět let a to dle návrhu prestižního vídeňského architekta Friedricha Ohmanna. Ten dostal za úkol vilu ztvárnit v novobarokním slohu, ale jak se ještě i později dozvíte, tak slovo sloh a styl nezná v Kramářově vile mezí, proto na budově můžete taktéž nalézt secesní prvky.
Zvláštní pozornost byla také věnována interiéru, na který si najali mnoho renomovaných autorů. Jenže proti "paní domácí" Naděždě občas neměli moc šanci (nebo to ve finále spíše už nervově nevydrželi), protože se velmi ráda do plánů zapojovala, což díky jejímu ruskému původu a estetickému cítění mělo za následek to, že prostory mají svůj neopakovatelný ráz a kupříkladu prolínají ruské nebo byzantské motivy.
Pokud se ještě na chvíli pozastavíme nad historií vily, tak je nutné zmínit, že pan Kramář o ni musel několikrát bojovat. Poprvé to bylo během období první republiky, kdy se vila měla stát domovem pro potřebné spoluobčany. Podruhé to pak bylo během hospodářské krize ve třicátých letech, ale i ta se manželům povedla překonat.
Konec roku 1936 se ale stal pro pana Kramáře velmi smutným, neboť ho třetího prosince Naděžda navždy opustila. Sám ji následoval po pěti měsících a vila tak od roku 1938 patřila Společnosti dr. Karla Kramáře, která ji pronajala Národní galerii. Společnost byla po roce 1948 nucena ukončit svou činnost a vila připadla Národnímu muzeu. Později v roce 1952 přešla do vlastnictví Úřadu předsednictva vlády, který ji využíval jako reprezentační a ubytovací prostory pro státní návštěvy. V roce 1991 se stala kulturní památkou, prošla rekonstrukcí a od roku 1998 slouží jako rezidence předsedy vlády České republiky.

Pokračování za týden! :)


↓↓↓

Děkuji za přečtení. :)
Navštivte mou FB stránku či Instagram.Mrkající


 

5 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 10. června 2018 v 16:11 | Reagovat

Milá Hruštičko,

chválím tvůj hlasový projev. Pro mě je to velice obtížné a nedosahuji ani zlomku tvých kvalit. Ono to není tak jednoduché, jak to vypadá. :-)

2 Pear Pear | E-mail | Web | 10. června 2018 v 22:29 | Reagovat

[1]: Dobrý večer. :)
Jsem moc ráda, že se konečně někdo našel, kdo mi napsal komentář a to hlavně i k té novince, protože jako vždy tu sedím celá napjatá, co bude a pak je povětšinou jednou velké nic, tak to člověka kapku zamrzí. :) :-?
Za pochvalu moc děkuji. :) A o kvalitách bych tedy osobně moc nehovořila. A náročné to tedy je, kolikrát jsem se sama na sebe rozčílila, proč píšu tak komplikovaná souvětí, když je nedokážu ani zformulovat bez chyby. :D
Moc děkuji! :)

3 nemam-cas nemam-cas | 11. června 2018 v 11:35 | Reagovat

Přiznám se, že tentokrát jsem využila rovnou namluvené audio, neboť jsem u poslouchání článku plánovala uklízet :D Je pravda, že pracovalo se přitom skvěle. Myslím si, že se ti podařilo ten perfektní nápad svěle zrealizovat :)

4 K K | 11. června 2018 v 11:36 | Reagovat

[2]: Ono čtení článku nahlas je skvělá sebereflexe :D Takhle jsem si vždycky nadávala u slohovek :D A pak přišla ta maturitní a tam jsem si neměla čas to své vyprávění ani znovu přečíst :D

5 Pear Pear | E-mail | Web | 11. června 2018 v 11:55 | Reagovat

[3]: [4]:
Tak jsem ráda, že se využilo! :D Přesně proto jsem to dělala, aby člověk nemusel jen sedět a číst, ale třeba udělat i něco dalšího a občas třeba jen kouknout na video, kde jsou doprovázející fotky vždycky snad na dlouhou dobu. :) Moc děkuju. :)
Určitě, ono dřív jsem stejně články vždycky "editovala", takže se to teď pěkně využilo i ke prospěchu a že jsem si tam našla pár chybek a hlavně i nedopsaných věcí. :D A u maturity jsem to taky nestihla. :D

6 Doktorka se srdcem Doktorka se srdcem | E-mail | Web | 11. června 2018 v 19:04 | Reagovat

[5]: Hezký večer přeju Hruštičce i jinému ovoci ;-),

přiznám se, že já myslela spíš než na práci při článku hlavně na slabozraké nebo přímo nevidomé. Pro tento okruh "čtenářů" je to určitě super a doufám, že si tě najdou. :-) Možná by byl dobrý přímý kontakt s TyfloCentrem?

A Hruštičko neboj. Pokud je něco dobré, tak to určitě nezapadne. Chvilku to ale někdy holt trvá... :-)

7 Pear Pear | E-mail | Web | 11. června 2018 v 20:15 | Reagovat

[6]: Dobrý večer. :)
Vidíte tak to se musím přiznat a zároveň se i zastydět, že mě tato varianta vůbec nenapadla. :-| Ale to bude tím, že iniciativa proudila z jiného toku, tak mi to nějak na mysl vůbec nedorazilo. Děkuji jinak za tip, rozhodně nastuduji a případně se pokusím spojit, protože je to skvělý nápad.
Děkuji, doufám. :) Jsem holt trošku nedočkavka. :D :)

8 Leník Leník | Web | 11. června 2018 v 21:53 | Reagovat

Hrušti, napsala jsi to moc krásně a to audio? Wow, tak to je pecka :-) moc tě obdivuji, jak to krásně umis předat. Já bych koktala :D.
Budou, prosím, i další články o místech v ČR, které jsi navštívila :)? Já s rodiči a sestrou vždy o prázdninách jedeme na dovolenou po krásách naší republiky :-).

9 Pear Pear | E-mail | Web | 11. června 2018 v 22:00 | Reagovat

[8]: Moc děkuji. :) Jsem ráda, že se audio líbí. :) Hele já dělám strašné přeřeky zase a čím víc slovo opakuji, tím je to horší. :D
Pokusím se. :) Já jsem hodně ČR procestovala jako malinká, takže z toho si pamatuji bohužel minimum, ale občas takhle zabrousíme, takže i v budoucnu určitě něco bude. :) Ostatně přes prázdniny jeden plán krátký mám. :)

10 Víla Víla | Web | 12. června 2018 v 20:20 | Reagovat

Prahu miluji, ale že se dá navštívit i tohle místo, mi úplně uniklo. To musím brzy napravit. :)

11 Pear Pear | E-mail | Web | 12. června 2018 v 21:09 | Reagovat

[10]: Tak jsem ráda, že jsem pomohla k jeho objevení. :)

12 cestujmespolu cestujmespolu | Web | 15. června 2018 v 18:08 | Reagovat

To bol super nápad nahrať audioverziu. Pred 3 rokmi som bola tiež v Prahe, a bol to super výlet. Praha je naozaj krásna, ale veľa sme toho nestihli, len tie hlavné, Václavské námestie, Pražský Orloj, hrad, Karlov Most a boli sme vo Vrbovských záhradách. :-) Ale ako vidím z tvojho článku, je tam ešte čo k videniu, teším sa na pokračovanie! :-)

13 Pear Pear | E-mail | Web | 15. června 2018 v 18:32 | Reagovat

[12]: Moc děkuji! :) Jsem ráda, že se audioverze líbí.
Určitě, ono v každém městě je toho tolik na odhalení, jen na vše mít ten řádný čas. :) Budu se těšit u pokračování. :)

14 thebedlam thebedlam | 16. června 2018 v 12:24 | Reagovat

Perfektní! Čtení mě mnohdy unavuje, kvůli špatnému zraku, je moc fajn, že jsem si mohl vybrat mezi psanou a audio verzí, moc děkuju.

15 Pear Pear | E-mail | Web | 16. června 2018 v 12:32 | Reagovat

[14]: Naopak já moc děkuji! :) Jsem moc ráda, že se audioverze u lidí osvědčila a že jsem ji nedělala zbytečně. :) A chápu, přeci jen já ještě ke všemu mám často články i velmi dlouhé. :)

16 Blue Jane Blue Jane | Web | 16. června 2018 v 20:35 | Reagovat

Jééé už tu dlouho nebyl nějaký tvůj článek :-( takže vítej zpátky :-) .

17 Pear Pear | E-mail | Web | 16. června 2018 v 20:45 | Reagovat

[16]: Myslíš na titulce? :) Děkuji. :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama